5 fotek 
Škody za desítky miliónů eur. Soud v Kolíně nad Rýnem řeší největší skandál v padělání obrazů od konce války. Otřesena je důvěryhodnost aukčních domů, expertů i obchodníků s uměním po celé Evropě. Kdo selhal na uměleckém trhu a proč?
Soud rozhoduje v největším podobném případu od 2. sv. války, Zdroj: sxc.hu
Prvního září bude v Kolíně nad Rýnem zahájen dlouho očekávaný proces se čtyřmi pachateli obviněnými z padělání nejméně čtrnácti obrazů ze smyšlené sbírky Wernera Jägerse. Falešné originály Maxe Ernsta, Fernanda Légera, Heinricha Campendonka či Maxe Pechsteina byly prodány za milióny eur.
Mezi obviněnými figurují obě vnučky Wernera Jägerse, dále talentovaný malíř-padělatel Wolfgang Beltracchi, který je zároveň manželem jedné z žen, a překupník s uměním Otto Schulte-Kellinghaus.
Jejich rafinovanou spolupráci se v uplynulých letech dostalo na trh množství padělků. Obrazy byly nabídnuty aukčním domům a galeriím v Paříži, Londýně a Německu, které je bez důkladné expertní analýzy zařadily do svých katalogů. Nejméně pět padělaných obrazů bylo vydraženo v kolínském aukčním domě Lempertz, který se v těchto měsících stává terčem kritiky německých médií.
Lidé přestávají věřit
Často se píše o ředitelovi aukčního domu Lempertz Henrikovi Hansteinovi. Před pěti lety zařadil na titulní stranu katalogu nově objevený originál „Červený obraz s koňmi“ od Heinricha Campendonka a vydražil jej za rekordních 2,9 miliónů eur. Jedná se o nejvyšší sumu, která kdy byla v aukci zaplacena.
Obžalován je z hrubě bezstarostného jednání. Před dražbou si údajně neobstaral odborný posudek o pravosti díla. Klienta, který obraz zakoupil, prý záměrně klamal a zamlčoval mu, že se mezitím objevily pohybnosti o pravosti jednoho z obrazů ze sbírky Wernera Jägerse „Seina- most s nákladními loděmi“ od Maxe Pechsteina.
Majestátní vstup do Domu s uměním Lempertz, Zdroj: Lepmpertz
Pozornost veřejnosti se obrací i na Wernera Spiese, bývalého ředitele Muzea moderního umění v pařížském Centre Pompidou a světově uznávaného odborníka na dílo Maxe Ernsta. Udělil certifikát pravosti několika ztraceným dílům Maxe Ernsta, které se z ničeho nic objevily na trhu s uměním a způsobily nemalou senzaci. Pocházely opět z Jägersovy sbírky.
Spies se podílel i na zprostředkování dražby údajných originálů od Maxe Ernsta. V jedné osobě se sloučila role experta, který posuzuje pravost obrazů, a prostředníka obchodu. Od manželů Beltracchi dostával provizi z vydražené ceny, celkem se jednalo o nezanedbatelnou částku okolo 400 000 euro.
Kde se stala chyba
Ani ve světle těchto obvinění bychom neměli Hensteina a Spiese hned stavět na stranu obviněných. Možná jsou jen oběťmi systémového selhání. Není vyloučené, že se v instituci aukcí vyskytuje systémově podmíněná chyba, která usnadňuje padělatelům jejich práci.
Pro aukční síně je objev nového obrazu zlatým dolem, Foto: Petr Pečenka, Topzine.cz
Mechanismy na trhu s uměním jsou nastaveny tak, že aukční domy a odborníci vydělávají na pozitivních hodnoceních pravosti díla, ne na pochybnostech. Raději věří senzačním objevům, protože je to čerstvé zboží, které jim přislibuje milionové zisky.
Prodej obrazů se odehrává pod časovým tlakem. Je to obchod jako každý jiný. Aukční domy přistupují na pozdní dodávky a musí prodávat rychle, aby obstály před konkurencí. Na důkladné expertízy zkoumající pravost obrazů není čas, protože vleklé jednání může znamenat ztrátu zákazníků.
Šikovné vnučky a vychytralý malíř
Na Hensteina a Spiese lze také nahlížet jako na oběti neobvykle rafinované bandy podvodníků. Padělatelé 21. století již dávno nejsou nezkušení amatéři, kteří by jednali izolovaně, každý sám za sebe. Jak ukázal případ Jägers, působí v dobře organizovaných skupinách a i pro oko zkušeného odborníka jsou jejich výtvory mnohdy k nerozeznání od originálů.
Padělatel Betracchi je nejen talentovaný malíř, který dokázal dokonale napodobovat dílo expresionistů, ale navíc je i velmi chytrý. Zapátral v dějinách umění a vybral si ztracená díla, která byla popsána v různých dokumentech, ale nikde nebyla zobrazena.
Jeden z falzifikátů: Heinrich Campendonk - červení koně, Zdroj: Lempertz
Promyšlená byla také volba padělat obrazy německého malíře Maxe Pechsteina (1881-1956). Jde o autora německého původu, který byl pronásledován nacistickým režimem a velká část jeho díla byla zkonfiskována. Betracchi si navíc vybral Pechsteinovo ranné období, kdy si malíř ještě neosvojil jednotný a lehce rozpoznatelný umělecký styl.
V případě Jägers jde o spoustu peněz a ztrátu důvěry v obchod s uměním. V době ekonomické nejistoty platil trh s klasickou modernou jako jistá investice. Do umění investovali i lidé, kteří na obrazech oceňovali jen jejich finanční hodnotu. Z trhu s klasickou modernou se ale náhle stává vysoce rizikový obchod. Je otázka, zda se postiženým institucím opět podaří navrátit uměleckému trhu jeho dobré jméno.
