Svátek všech zamilovaných už je za dveřmi. Ať už mezi ně patříte či nikoliv, nic vám nebrání nechat se dojmout krásnými slovy o různých podobách lásky z pera českých i světových básníků.
K Valentýnu patří i trocha sladké romantiky Zdroj: sxc.hu
První ukázkou je báseň Václava Hraběte nazvaná Ty. Bylo těžké vybrat jednu – jeho smutně krásné básně se totiž nedělí na lepší a horší. Pokud máte lehce melancholickou duši, budou se vám líbit všechny.
Jednou jsi řekla: „Já si tě najdu“
Je noc
Modrá a bílá
Kouř u stropu se chvěje jako tvoje ruce
V bytě nad námi někdo poslouchá Händla
slyšíš
„Vodní hudba“
napudrované růže
v téhle zimě
to je ale nerozum že?
Máš oči jako tabák
Bojím se abych to všechno nezkazil
nějakým překrásným gestemZdroj: Václav Hrabě: Blues. Praha: Labyrint, 1999.
Nádherné vyznání lásky – to je báseň Edwarda Estlina Cummingse, která zazněla například ve filmu Woodyho Allena Hana a její sestry.
Tvůj jemný pohled mě hned rozevře,
i když jsem se zavřel jak prsty v dlaň,
ty mně vždy postupně otvíráš všechny okvětní listy,
jak jaro zručně a jemně otevírá svou růži.
(…)
Nevím, co se to v tobě takhle zavírá
a otvírá, jen něco ve mně rozumí,
hlas tvých očí že je nad růže vážnější.
Nikdo, ani déšť nemá tak malé ruce.
Jedny z nejznámějších veršů o lásce od impresionistického básníka Antonína Sovy se jmenují Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy.
Když ona přišla na můj sad, vše právě odkvétalo.
Tak nevrle a tulácky v obzoru slunce spalo.Ó proč tak pozdě? řek jsem k ní. Poslední slunce na sítí,
zvony mi v mlhách umlkly, jsou ptáci v travách ukrytí,
mé louky teskní vůní mdlou a vody sešeřeny jsou
a přes přívozy stíny jdou a všecko planou je už hrou.Vás tenkrát z jara čekal jsem…
V obzoru modrý zvučel jas.
Já napjal struny z paprsků,
by echem chyt se v nich váš hlas.Nuž rcete, kde jste tenkrát byla?
A pod jakými zeměpásy?
Nuž rcete, čí jste jaro žila?
Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy?Zdroj: Antonín Sova: Ještě jednou se vrátíme. Praha: Melantrich, 1938.
Další báseň je z románu Něžná je noc Francise Scotta Fitzgeralda. Stručná, ale všeříkající – vždyť kdo by nechtěl zažít takový moment…
Představ si:
mám tě v náručí
a čaj pro dva, jen pro nás dva
a ty a já a já a tyZdroj: Francis Scott Fitzgerald: Něžná je noc. Praha: Euromedia Group, 2005.
A nakonec malá ochutnávka ze současné české poezie – Chodníky plný mrtvejch ptáků Jana Těsnohlídka ml.
občas
kluka kvůli holce napadne
že láska
že napořád
že štěstí a takový ty věci a
jindy
jindy jsou prostě jen
chodníky plný mrtvejch ptákůJan Těsnohlídek ml.: Násilí bez předsudků. Praha: Petr Štengl, 2009.
